CO DĚLAT PŘI PŘESTUPU NA JINOU VYSOKOU ŠKOLU?

Přechod na jinou školu (fakultu, popřípadě obor) není úplně jednoduchej. Souvisí s tím strach, obavy z toho, jestli děláte správný rozhodnutí, a pro mnohý je to taky krok do neznáma, protože jim nikdy nikdo neřekl, co se v takový situaci dělá. 🤷‍♀️

To, jestli je to správný rozhodnutí, si v sobě musí každej vyřešit sám. Řekla bych, že existujou určitý red flags 🚩, který vám můžou napovědět, že neni dobrý zůstávat na oboru, kde právě jste, a že by stálo za to s tím něco dělat, nicméně o tom se pobavíme až někdy jindy. Dneska bych vám ráda trochu přiblížila, co dělat, když už opravdu rozhodnutí o přestupu jinam jste. Než ale začnete číst tenhle článek, mám tu pro vás dvě důležitý zprávy:

Zaprvý, PODĚKOVÁNÍ 💖
Změnu oboru jsem si zažila hned 2x, nicméně tenhle článek nevzniknul jenom díky mojí zkušenosti. Pár dní zpátky jsem poprosila své sledující na Instagramu, zda by se někdo chtěl podělit o svoji zkušenost s přestupem a předat svoje rady dál. Světe div se, lidí, kterejm vysoká nevyšla napoprvý, není zase tak málo, jak si člověk po maturitě myslí. Tímhle bych chtěla moc poděkovat všem, co se mi ozvali, popsali mi svůj příběh nebo odpověděli na otázky (bylo vás přes 20!). Všechno, co jsem se dozvěděla, jsem přidala k mojí zkušenosti, aby měli čtenáři trochu ucelenější pohled na věc.

Zadruhý, DISCLAIMER:
I když bych vám ráda naservírovala všechny informace v krátkým to-do listu, není to tak uplně jednoduchý. Každá škola může mít poupravený požadavky, o kterých se dneska budeme bavit. Taky se časem můžou měnit určitý zákony, který tuhle problematiku upravujou. A v neposlední řadě - každej má svoji cestu něčím jinou a jinak ovlivněnou. Proto bych vás chtěla poprosit, abyste tenhle článek brali spíše jako něco, od čeho se můžete odrazit, než uplně jako fakta, přes který nejede vlak. Inspirujte se, dohledávejte si materiály, zkuste překonat strach a zajímejte se. Byla bych nerada, kdyby někomu něco uteklo, protože se spolíhal jen na "ona to přece takhle na blogu tvrdila", i když se vám tu samozřejmě snažím ukázat co nejrealističtější pohled s pravdivýma informacema.

Jak být pořád up-to-date s infem? 🤔
Existuje jedna univerzální rada, kterou (já i spousta ostatních, kteří se na tomhle článku podíleli) doporučujeme všema deseti: ZAJDĚTE SI NA STUDIJNÍ ODDĚLENÍ. Jsou tam od toho, aby vám poradili, řešili s vámi studium a nabídli pomoc. V 99 % případů byli všichni milí a ochotní, tak se nemáte čeho bát. Většina lidí taky radila, že je lepší přijít osobně, popřípadě zvednout telefon a zavolat. Emaily trvaj dlouho a jde o vaši budoucnost.

TAK TEDA JDEME NA TO!

Když člověk přestupuje na jinou školu, potřebuje podle mě vědět odpovědi na 3 zásadní otázky:
1) Jak se ukončuje jedno studium a začíná druhý?
2) Kdo o mym přestupu potřebuje vědět?
3) Co budu dělat v době mezi jedním a druhým studiem?

Dneska to vezmeme trochu netradičně - začneme od konce.

Co budu dělat v době mezi jedním a druhým studiem?

Čas mezi jedním a druhým studiem je podle mě jedna ze zásadních věcí, který je dobrý si promyslet ještě než studium definitivně ukončíte. To, co budete dělat, může totiž výrazně ovlivnit vaši studijní budoucnost.

Jaký mám možnosti? ⚖️
Jednou možností je ukončit studium třeba po týdnu, měsíci, v půlce nebo na konci jednoho semestru (prostě kdykoliv), druhou možností je vydržet do konce roku/ročníku, kterej studujete. Pojďme se podívat na pár výhod a nevýhod každýho z nich:

*v některých případech

Když studium ukončíte kdykoliv v "mezičase", okamžitě ztrácíte status studenta a tím pro vás nastávají určité povinnosti. Nejdůležitější z nich je nahlásit změnu do 8 dnů zdravotní pojišťovně a začít si platit zdravotní pojištění, které je povinné odvádět pro všehny občany trvale žijící na území ČR.

Můžu se tomu nějak vyhnout?
Jasně, možností je víc. Pokud si sami nechcete platit zdravotní pojištění, je možnost se přijít do 3 dnů od ukončení studia zapsat na úřad práce. V tomto případě za vás bude platit povinné zdravotní zase stát. Je nutné ale počítat s tím, že na úřadu práce budete nejspíše bráni jako uchazeč o zaměstnání a je možné, že po vás budou chtít splnit určité požadavky.

Druhou možností je nastoupit hned po ukončení studia do práce. Tehdy za vás má povinnost platit zdravotní pojištění zaměstnavatel. Výhodou může být například i plat, nevýhodou naopak časová náročnost nebo že ne každýmu se poštěstí si práci najít (včas). Taky může být třeba těžší se učit znovu na přijímačky nebo najít dostatek volného času.

Jako poslední tady zmíním ještě možnost stát se OBZP aneb osobou bez zdanitelných příjmů. Je taky potřeba nahlásit změnu na pojišťovně. Jako OBZP nemusíte pracovat ani být zapsaní na úřadu práce, musíte si však odvádět minimální částku zdravotního pojištění sami ze svýho.

Nezapomeňte všechny změny nahlásit včas na vaši pojišťovnu. 

Vzhledem k výše zmíněnému většina lidí dle mého volí vydržet do konce roku. Mezi přijatýma zprávama jsem ale měla i lidi, co šli na rok pracovat nebo třeba byli 3 týdny na "pracáku", takže to určitě není jediná využívaná možnost.

Ti, co se rozhodnou nechat si status studenta a zůstat na škole, mají dvě možnosti. Buď si ročník řádně plnit (v případě podobného oboru může být výhoda např. pozdějšího uznání některých předmětů) nebo ten rok takzvaně proflákat. 😃

Můžu na škole zůstat a přitom vlastně nestudovat?
U nás na škole (PřF UP) to funguje tak, že po vás požadujou minimálně 40 kreditů za první ročník Bc. studia, abyste mohli jít do druháku. Finální DDL aneb "mezní termín splnění studentských povinností" bývá většinou kolem prvního týdne v září. Do tý doby vás ze školy nevyhodí, i když na zapsaný předměty nechodíte. Vím ale, že na některých školách musíte sami podávat žádost o zapsání do dalšího semestru nebo ročníku (např. farmacie v Brně) nebo musíte mít za semestr určitý počet splněných kreditů, takže ono to "nestudování" záleží na konkrétním oboru. Než se na to na očko vykašlete, zjistěte si prosím, jak to chodí u vás, aby vás pak nepřekvapilo nemilé oznámí na konci semestru.

Já jsem svůj "gap year" mezi chemiemi jako student zeměpisu využila na maximum - vzhledem k tomu, že se jednalo o studium na stejné univerzitě i fakultě na podobném oboru, rozhodla jsem se si splnit všechny společné předměty s mým vysněným oborem, abych se rok jenom neflákala na gauči a ulehčila si další roky studia uznanými předměty. To se mi povedlo a tím pádem nemusím chodit na všechny předměty, na které chodí moji spolužáci, protože jsem si je odchodila loni.

Vyplatí se mi teda zůstat do konce ročníku?
Jak kdy, jak komu. Zvažte plusy i mínusy, zohledněte finanční stránku, časovou stránku, myslete na budoucnost. Většinu (Bc.) oborů lze zdarma studovat 3+1 let (nMgr. pak 2+1, u některých škol je to 4+1, někde dokonce uplně zdarma do 26 let -  např. UNOB - slečna zjistila až po telefonátu na studijní, jinak to veřejně na internetu nenašla), většinou teda ani nepoznáte, že někdo studoval rok jinde. V případě, že ale studium měníte víckrát a vždycky čekáte rok, můžete se dostat do situace, kdy už si musíte univerzitě připlatit nebo kdy přešvihnete 26. rok a s ním spojené výhody.

Je taky dobré si ověřit informace, pokud přestupujete z VOŠ na VŠ. Např. slečna musela obor (VOŠ, farmacie) přerušit do 30. června (bráno jako konec semestru), jinak by se jí účtoval poplatek za další semestr.

Ať už se rozhodnete pro flákání nebo odchození předmětů, pokud si chcete nadělit co nejmíň práce s úřady, je fajn studium ukončit např. den před tím, než se zapisujete do studia nového. Tím pádem stačí donést na pojišťovnu nové potvrzení o studiu, nahlásit změnu a máte vystaráno dokud nedostudujete nebo studium znovu nezměníte.

Kdo o mym přestupu potřebuje vědět?
Samozřejmě je dobrý takový velký rozhodnutí probrat s rodiči nebo sobě blízkými, otázkou jsem ale spíše myslela v praktičtějším duchu. Komu tedy změnu nahlásit?

1) Zdravotní pojišťovna, o té jsme se už bavili.

2) Sociálka - např. pokud pobíráte sirotčí důchod - slečna mi psala, že kdyby studium přerušila, přišla by o docela dost peněz, které se určitě hodí. Pokud tedy pobíráte nějaké peníze nebo nějakou podporu, popřípadě řešíte nějaké jiné věci, je určitě dobré se informovat i o tom a pohlídat si, co musíte oznamovat.

3) Zaměstnavatel - tady si nejsem úplně jistá, zda do toho může někdo strkat nos. Myslím, že všichni, co řešili i práci, tak to spíš bylo výpověď → studium (tady důležité hlavně kvůli tomu zdravotnímu pojištění atd., dodržet výpovědní lhůtu, ...) a ne uplně studium → jiný studium.

4) Různé ne/povinné praxe na minulém oboru - např. stáže v nemocnici, vyučující, vedoucí, ... - určitě není dobrý zmizet ze světa a je fajn si zachovat dobré vztahy. Stačí jeden, dva telefonáty a všichni vědí, že třeba další měsíc už na praxe nepřijdete, protože ukončujete studium nebo se chystáte tak udělat. 

No, to bychom teda měli. Pojďme si konečně říct, jak se teda studium ukončuje.

Jak se ukončuje jedno studium a začíná druhý?

Jak ukončit studium je ve své podstatě velice jednoduchá záležitost. V systému/na webu školy si najdete formulář o "zanechání studia", který donesete podepsaný na studijní oddělení (popřípadě vám formulář dají tam). Paní sekretářka se na to mrkla a studium mi ukončila. Taky jsem dostala vytištěný papír jednak o splněných předmětech a jednak potvrzení o celkové době studia - oba papíry schovat, budou se hodit! Je důležité si uvědomit, že v tento den přestáváte být studentem = ztrácíte status studenta.

Taky bych si asi pohlídala, kdy mě samotná škola označí za "nestudenta" - v případě, že neplním povinosti a neukončila jsem zatím studium sama. Já si to vždycky pohlídala tak, abych žádost podala dřív, než mi to sama ukončí škola, abych měla určitou moc co se datumů na úřady týká a nepřekvapil mě dopis ve schránce.

Ještě bych se tu chtěla rozepsat o pár otázkách, který se můžou hodit.

Na kolik oborů si mám podat přihlášku?
Myslím, že když přestupujete, dáváte si přihlášku většinou jenom na svůj vysněnej obor. Jedna slečna mi nicméně psala, že kvůli covidu měnili přijímací řízení (z přijímaček na průměr), tedy že by se už nedostala a byla ráda za dvě podané přihlášky, které měla. Doporučila bych možná proto mít i plán C :D

Budu muset dělat znovu přijímačky na novej obor?
Až na některý výjimky (např. přestup z prezenční na kombinovanou formu/z dvouoboru na jednoobor na vybraných fakultách určitých škol) si dovolím říct, že začínáte znovu od nuly se vším všudy. To znamená hezky kolečko: podání přihlášky, zaplacení poplatku, popřípadě projítí přijímacím řízením, zápis ke studiu, zápis předmětů,...

Je teda podle mě důležitý si pohlídat všechny mezní termíny, obtížnost přijímaček, datum zápisu ke studiu atd.

Můžu se nějak vyhnout přijímačkám?
Světe div se, tohle taky někdy jde. Na můj (dvou)obor (Chemie & biologie pro vzdělávání, PřF UP) berou uchazeče i bez přijímaček, pokud máte dobré známky z chemie a biologie na SŠ. K mému překvapení stačilo vyplnit pár políček v online formuláři s přihláškou, zajít si na gympl pro potvrzení daných známek a prokázat se maturitním vysvědčením. I přes to, že jsem maturovala už v roce 2018, mě vzali bez přijímaček do prváku v 2021. Zjistěte si proto, zda je nutné dělat přijímačky. Je totiž možné, že vás vemou bez nich i když jste nematurovali ve stejném roce, co se hlásíte. Je možné, že je tam určité omezení, ale za zeptání nic nedáte a můžete si ušetřit nějaký ten stres. :)

Víc detailů k celému článku najdete např. tady, tady nebo na oficiálních stránkách Úřadů práce, školy nebo pojišťoven.

To by bylo z tý praktický části za mě všechno. Vzhledem k tomu, že je článek už teď docela dlouhej, jsem se rozhodla ho rozdělit na dvě části. V tý druhý se budeme bavit o tom, co bývá na celý změně oboru nejtěžší nebo třeba jak danou věc oznámit rodičům.

Doufám, že se vám článek líbil! Budu ráda, když mě doplníte v komentářích, popřípadě se podělíte o vaši zkušenost. 

Zatím se mějte hezky a držte se!

Komentáře